<-------------- TERMOSNÍMKY

Co je Blower door test?

16.08.2017 09:50

Blower door test je metoda, kterou se pomocí ventilátoru umístěného do otvoru v budově (např. vchodové dveře nebo okno) měří průvzdušnost, neboli vzduchotěsnost, obálky budovy nebo její části (např. bytová jednotka). Při umělém vyvozování podtlaku a přetlaku v uzavřeném měřeném prostoru budovy, který obvykle představuje celý vnitřní vytápěný objem, se měří nekontrolovatelné množství vzduchu proudícího z/do budovy přes konstrukční detaily a spáry při specifických tlakových rozdílech mezi vnějším a vnitřním prostředím. Nekontrolovatelný proudící vzduch je jedním z faktorů, který způsobuje tepelné ztráty prouděním a při běžném užívání budovy ho nemůžeme téměř ničím ovlivnit (uzavřít). Tato metoda byla většinou spojována s dřevostavbami a lehkými konstrukcemi, u kterých šlo především o zabezpečení konstrukce před vnikáním vlhkosti z vnitřního prostředí a zamezení navlhání dřevěných částí a izolací. Dnes má velký význam pro stavby jakékoliv konstrukce, zvláště když je nutné prověřit kvalitu provedených prací, které mají na vzduchotěsnost vliv nebo protokolárně doložit naměřené parametry budovy.

Jak probíhá Blower door test?

Měření pro konečné stanovení celkové intenzity výměny vzduchu se provádí v momentě, kdy je obálka budovy nebo její část určená k měření kompletně dokončena. Tato podmínka, stanovená zkušební normou[2], musí být dodržena i z důvodu možného porušení vzduchotěsnicí vrstvy v průběhu pokračujících stavebních činnostech, ať již vytvářením dodatečných prostupů, osazováním a připojováním technických zařízení nebo z nedbalosti. Tyto skutečnosti mohou být příčinou nesprávných výsledků měření. Zkouška se provádí za uměle vyvozeného podtlaku a přetlaku řadou tlakových rozdílů mezi interiérem a exteriérem. Příprava budovy, tzn. uzavření a utěsnění otvorů v obálce budovy, se provádí na základě požadované metody měření. U každé metody je samozřejmostí uzavření záměrně vytvořených otvorů v obálce budovy, jako jsou okna a dveře, která musí být plně funkční.

Metoda 1 (test užívané budovy) odpovídá stavu zcela dokončené budovy a neprovádí se žádná opatření ve formě utěsňování prostupů vzduchotěsnicí vrstvou snižující vzduchovou propustnost.

Metoda 2 (test obálky budovy) odpovídá stavu, kdy je každý záměrně vytvořený otvor v obálce budovy uzavřen nebo utěsněn. Všechny uzavíratelné otvory se uzavřou a ostatní stavební otvory se utěsní. Používá se ke stanovení průvzdušnosti obálky budovy s vyloučením příspěvků záměrně vytvořených otvorů ve vzduchotěsnicí vrstvě, např. pro nucené nebo přirozené větrání, a může tak dokladovat kvalitu provedení stavebních prací.

Metoda 3 (test budovy pro zvláštní účely) pravidla stavu budovy jsou v souladu s normou nebo politikou v každé zemi.

Metoda 3 se používá i pro stanovení průvzdušnosti budovy pro programy Státního fondu životního prostředí "Nová zelená úsporám". Budova odpovídá zcela dokončenému stavu, uzavíratelné otvory se uzavřou, otvory nuceného větrání se uzavřou nebo utěsní a jinak se neprovádí žádná opatření ve formě utěsňování prostupů vzduchotěsnicí vrstvou snižující vzduchovou propustnost. Přesná opatření a stav dokončení budovy stanovují pravidla měření průvzdušnosti budovy vydaná SFŽP.

Ke stanovení míst s nežádoucím průnikem vzduchu vzduchotěsnicí vrstvou za účelem jejich následné opravy se doporučuje provést kontrolní test dle metody 2, který se provádí v nedokončeném stavu budovy s přímým přístupem k hlavní vzduchotěsnicí vrstvě a detailům prostupů k ní navazujících. U dřevostaveb se jedná o nezakrytou parozábranu (parobrzdu), kde jednotlivá napojení fólií nebo zajištění spár mezi konstrukčními deskami mohou být příčinou nedostatečného utěsnění. U zděných staveb apod., a jejich rekonstrukcí, mohou být příčinou netěsností, mimo jiné, zdivo s dutinami, nedostatečné zajištění připojovacích spár otvorových výplní, prostupů instalovaných technických zařízení a vodo, elektro instalací vduchotěsnicí vrstvou prostupujících, realizace střešní a stropní konstrukce a jejich připojení k obvodovému plášti. Detekce defektů se provádí za konstantního podtlaku a/nebo přetlaku cca 50 Pa.

Čím vyšší vzduchotěsnosti stavby chceme nebo potřebujeme dosáhnout, tím vyšší důraz je kladen na kvalitu provedení hlavní vzduchotěsnicí vrstvy, což je ve své podstatě vrstva, která odděluje vnitřní vytápěný, příp. řízeně provětrávaný, prostor od vnějšího okolí. Zajištění požadované vzduchotěsnosti začíná už při samotném projektování stavby, kdy musí být vymezena vzduchotěsnicí vrstva a stanoveno jakým způsobem bude zajištěna její celistvost a provedení detailů. Čím více nízkoenergetický projekt je realizován, tím vyšší požadavky jsou na kontrolu vzduchotěsnosti kladeny. Často může zahrnovat více kontrolních testů, kdy se nejprve odhalí a opraví nežádoucí nedostatky, a zajistí splnitelnost požadované hodnoty vzduchotěsnosti, ještě v době přístupné vzduchotěsnicí vrstvy a nakonec se po kompletním dokončení obálky budovy provede finální test dle metody 1 pro stanovení konečných parametrů intenzity výměny vzduchu.

Zdroj a další informace

Jak probíhá Blower door test?
Měření pro konečné stanovení celkové intenzity výměny vzduchu se provádí v momentě, kdy je obálka budovy nebo její část určená k měření kompletně dokončena. Tato podmínka, stanovená zkušební normou[2], musí být dodržena i z důvodu možného porušení vzduchotěsnicí vrstvy v průběhu pokračujících stavebních činnostech, ať již vytvářením dodatečných prostupů, osazováním a připojováním technických zařízení nebo z nedbalosti. Tyto skutečnosti mohou být příčinou nesprávných výsledků měření. Zkouška se provádí za uměle vyvozeného podtlaku a přetlaku řadou tlakových rozdílů mezi interiérem a exteriérem. Příprava budovy, tzn. uzavření a utěsnění otvorů v obálce budovy, se provádí na základě požadované metody měření. U každé metody je samozřejmostí uzavření záměrně vytvořených otvorů v obálce budovy, jako jsou okna a dveře, která musí být plně funkční.
Metoda 1 (test užívané budovy) odpovídá stavu zcela dokončené budovy a neprovádí se žádná opatření ve formě utěsňování prostupů vzduchotěsnicí vrstvou snižující vzduchovou propustnost.
Metoda 2 (test obálky budovy) odpovídá stavu, kdy je každý záměrně vytvořený otvor v obálce budovy uzavřen nebo utěsněn. Všechny uzavíratelné otvory se uzavřou a ostatní stavební otvory se utěsní. Používá se ke stanovení průvzdušnosti obálky budovy s vyloučením příspěvků záměrně vytvořených otvorů ve vzduchotěsnicí vrstvě, např. pro nucené nebo přirozené větrání, a může tak dokladovat kvalitu provedení stavebních prací.
Metoda 3 (test budovy pro zvláštní účely) pravidla stavu budovy jsou v souladu s normou nebo politikou v každé zemi.
Metoda 3 se používá i pro stanovení průvzdušnosti budovy pro programy Státního fondu životního prostředí "Nová zelená úsporám". Budova odpovídá zcela dokončenému stavu, uzavíratelné otvory se uzavřou, otvory nuceného větrání se uzavřou nebo utěsní a jinak se neprovádí žádná opatření ve formě utěsňování prostupů vzduchotěsnicí vrstvou snižující vzduchovou propustnost. Přesná opatření a stav dokončení budovy stanovují pravidla měření průvzdušnosti budovy vydaná SFŽP.
Ke stanovení míst s nežádoucím průnikem vzduchu vzduchotěsnicí vrstvou za účelem jejich následné opravy se doporučuje provést kontrolní test dle metody 2, který se provádí v nedokončeném stavu budovy s přímým přístupem k hlavní vzduchotěsnicí vrstvě a detailům prostupů k ní navazujících. U dřevostaveb se jedná o nezakrytou parozábranu (parobrzdu), kde jednotlivá napojení fólií nebo zajištění spár mezi konstrukčními deskami mohou být příčinou nedostatečného utěsnění. U zděných staveb apod., a jejich rekonstrukcí, mohou být příčinou netěsností, mimo jiné, zdivo s dutinami, nedostatečné zajištění připojovacích spár otvorových výplní, prostupů instalovaných technických zařízení a vodo, elektro instalací vduchotěsnicí vrstvou prostupujících, realizace střešní a stropní konstrukce a jejich připojení k obvodovému plášti. Detekce defektů se provádí za konstantního podtlaku a/nebo přetlaku cca 50 Pa.
Čím vyšší vzduchotěsnosti stavby chceme nebo potřebujeme dosáhnout, tím vyšší důraz je kladen na kvalitu provedení hlavní vzduchotěsnicí vrstvy, což je ve své podstatě vrstva, která odděluje vnitřní vytápěný, příp. řízeně provětrávaný, prostor od vnějšího okolí. Zajištění požadované vzduchotěsnosti začíná už při samotném projektování stavby, kdy musí být vymezena vzduchotěsnicí vrstva a stanoveno jakým způsobem bude zajištěna její celistvost a provedení detailů. Čím více nízkoenergetický projekt je realizován, tím vyšší požadavky jsou na kontrolu vzduchotěsnosti kladeny. Často může zahrnovat více kontrolních testů, kdy se nejprve odhalí a opraví nežádoucí nedostatky, a zajistí splnitelnost požadované hodnoty vzduchotěsnosti, ještě v době přístupné vzduchotěsnicí vrstvy a nakonec se po kompletním dokončení obálky budovy provede finální test dle metody 1 pro stanovení konečných parametrů intenzity výměny vzduchu.
Zpět

Vyhledávání

© 2008 - 2017 Všechna práva vyhrazena. Aktualizace: 16. 8. 2017. Diagnostiku tepelného chování budov provádíme infračervenou metodou dle ČSN EN 13187. Měření realizujeme termokamerou. Jiné metody nepoužíváme. Obrázky mají pouze informativní charakter.

Vytvořeno službou Webnode

Pagerank změřil www.CZIN.eu

NAVRCHOLU.cz